Občas se mě lidé ptají, jak to, že ještě nejsem vdaná. Proč jsme se s mým drahým přítelem ještě nevzali? No, je to úplně jednoduché. Chystáme se samozřejmě všechny věci ohledně svatby udělat pořádně a tak, jak nám se chce a jak se nám líbí. Prvním krokem je žádost o ruku a k tomu prstýnek. Jenže ono samo o sobě je to těžké zprocesovat. Muž by měl sám vybrat restauraci a naplánovat v ní romantickou večeři. Měl by vybrat správně hudbu a vůbec připravit celý večer tak, aby se líbil nám oběma. A ještě to udělat tak, abych to netušila.
Vžijte se do jeho kůže!
Je mi jasné, že celý tento scénář, o kterém ženy sní téměř od narození, není pro muže úplně jednoduché přijmout za vlastní. Ke všemu ještě ty zásnubní prsteny! Vidíte je všude a ve všech provedeních, které si snad jen můžete vymyslet! A jak tedy má takový nebohý muž vybrat správně? Prostě to není jednoduchý úkol.